Muska's page about creeking

čtvrtek 12. dubna 2012

neděle 27. listopadu 2011

Paddleboarding u nás..

článek o tom jak se v čr jezdí na paddleboardu najdete na stránkách Hydromagazinu pod odkazem níže..

http://www.hydromagazin.cz/clanek/614-rozmach-supu-v-zemich-ceskych/

Rakousko v době Sicklinu..

http://abu.ath.cx/JKB/photos/water/?album=1&gallery=105

pátek 16. září 2011

CzechSummerStorms

Na přelomu července a srpna nám bůh dopřál trochu té vody a tak se podařilo jeden víkend lítat na Mumlavě a Jizeře a další na Smědé..

Czech Summer Storms from rzph on Vimeo.

čtvrtek 15. září 2011

Devils Extreme Race - Otevřené mistrovství Evropy

http://youtu.be/2Y81IhkIj5g

úterý 29. března 2011

Rocks and Water SnowKayak

Video ze zimního poježdění v Jizerských horách

ELEMENT 27 G2 from 4Elements on Vimeo.

pondělí 24. ledna 2011

The land of trolls, deep fjords and raindeers – These are the words which come to your mind when you start thinking about Norway. However, kayakers have slightly different idea of it. They think about white water, the smell of used neoprene and reward for the whole year work. It's almost a tradition that we visit Norway every summer, so that we set out on our trip this year, too, with my friends Snizak and Civa.

When we came to Voss we realised that water level stage is suitable for us. For this reason we tried the lower Myrkdalselvi, which is the best known river in this area. Because of bad weather conditions – it was not raining and the water level was not raising – we couldn't enjoy the rest of rivers as well as this one.

During the other days it started to rain so we decided to repeat the Raundaselvi and the Bramseth. Then we left to Songdal valley. The24 metres high waterfalls didn't have much water but they were still pushy. As well as the rest of the river.

After short relaxation we agreed to go down the Veo river. Water level was ideal, so we drove through the National park Jotunheim to the place where we supposed to start. There we found out that there are two kilometres left by foot and we shot ahead. We expected the beautiful ride but unfortunately it didn't happen. We stopped after three kilometres and we decided to go back. By foot again. It was horrible way, there were tonnes of mosquitos which were really interested in our blood.

After we went through the heeling process because of dozens of mosquito-bites we were absolutely prepared for the Sjoa river festival competition. I fighted the eight place in qualification but that would have to happen our flight tickets were booked the day before the real race was so I didn't have chance to try to get a good score.

In spite of this little dissapointment I really enjoyed the trip and I hope that next year I will be able to take part in this race and maybe be succesful!

Honza ,,Muska" Musil

pátek 7. ledna 2011

Rocks&Water: promítání filmů a fotek ze sezony 2010

Ahoj všichni, chtěl bych Vás pozvat na promítání filmů z pádlování po Turecku, Norsku a Nepálu od Vojty Hejtmánka a Petra Čivrného. Také uvidíte ty nejzajimavější fotky z těchto akcí o které jsem se postaral já s Petrem Snížkem. Akce se koná ve čtvrtek 20.1 v Jablonci nad Nisou v Klubu Na Rampě od 20:00. Takže Ahoj Na Rampě. Honza Musil

pondělí 3. ledna 2011

Autoskijoring 2011 - Kozákov

http://www.youtube.com/watch?v=x7pDmE8OzI8&feature=player_embedded

pondělí 29. listopadu 2010

Mission Norway Vol. III

Země trolů, hlubokých fjordů a severských paroháčů. To je pro většinu lidí Norsko. Pro mě a ostatní vodáky to je ale spousta divokých řek, vůně použitého neoprenu a odměna za celoroční dřinu. Je skoro tradicí, že každé léto vyrážíme pádlovat do Norska, a tak i letos, i když o trochu dříve než obvykle, odjíždíme v sehrané sestavě: Já, Snížák a Číva. Cesta utekla daleko rychleji než normálně a těžko říct jestli to bylo skvělým načasováním příjezdu na trajekt, nebo svižnou disko hudbou, která někomu zpříjemňovala a někomu znepříjemňovala jízdu. První místo, které jsme chtěli vidět a sjet v něm první řeky, byl Telemark. Ze slibovaných divokých řek ale byla polovyschlá koryta, a tak jsme přejeli k městu Voss.

Foto: Honza ,,Muska" Musil

Po příjezdu jsme zjistili, že je spíš střední vodní stav, a tak jsme se hned pustili do perliček jako spodní Myrkdalselva, která je nejznámější řekou v tomto okolí. Už od první peřeje jsou skoky a slidy dost velké a zábávné a obtížnost se nemění k lehčímu, ale stále přituhuje. I přesto jsme to zvládli. Počasí se stále nezlepšovalo (to znamená, že nezačalo pršet a hladiny řek se nezvedly) a my jsme za této vody jeli i ostatní řeky této oblasti.

Foto: Michal Kroupa

Foto: Honza ,,Muska" Musil

Další dny se rozpršelo, a tak jsme se rozhodli zopakovat Raundaselvi , Bramseth a jiné toky za větší vody. Při přesunu do oblasti Sogndal nám svědomí nedalo a my jeli na řeku Smeddalselvi, kde jsme loni nechali resty kvůli špatným podmínkám. Letos se to ale podařilo na sto procent a díky tomu jsme s dobrou náladou následující ráno vyrazili k obávanému Sogndálskému combu.

Foto: Honza ,,Muska" Musil

Tři vodopády v soutěsce s celkovou výškou 24 metrů na řece Sogndal jsme chytli za menší vody, takže nám to ze břehu připadalo snazší, než ve skutečnosti bylo. Nájezdy bokem do vodopádu nejsou to pravé ořechové, ale nic proti tomu, když na vás nastartuje deset norských rybařů, že jim plašíte ryby. Kvůli tomu jsme museli vystoupit dřív a dát si místo slidů ve městě zdravotní procházku.

Foto: Moucha

Foto: Honza ,,Muska" Musil

Po cestě ke Sjoe jsme kvůli zraněním a únavě museli vynechat sjezd spodní Raumy, která na nás bude muset počkat do dalšího pádlovacího tripu. Po krátkém odpočinku jsme se shodli na tom, že naše další řeka bude Veo. Den začal obvyklou prohlídkou úseku, který jsme hodlali jet, a taky trochu složitějšího výstupu. Vodní stav se nám zdál ideální, takže jsme projeli Národním parkem Jotunheimen až k místu, kde jsme chtěli nasedat. Zjistili jsme, že blíž než dva kilometry od řeky to nepůjde, a tak jsme vzali kajaky na ramena a šli k vodě. Po náhorní plošině cesta docela ubíhala, u břehu jsme byli skoro hned, ale naše vyhlídky na dobrou vodu vzaly za své. Po třech upádlovaných kilometrech nám bylo jasné, že takhle to dál nepůjde. Než jsme dojeli k tomu nejhezčímu z řeky, vystoupili jsme, a z původní krátké procházky ke břehu byla pětikilometrová túra zpátky k autu. Společnost nám dělala kvanta komárů, která naši krev považovala za největší lahůdku.

Foto: Honza ,,Muska" Musil

I přes nedostatek spánku, kterého jsme si díky neustálému svědění moc neužili, jsme na závodech probíhajících další den zazářili. V kvalifikaci jsem vybojoval osmé místo s postupem do finále konajícího se za dva dny, ale jelikož jsme letenky bookovali dva měsíce dopředu a neočekávali jsme takové úspěchy, letěli jsme následující ráno domů.

Foto: Honza ,,Muska" Musil

V Norsku jsem byl skoro měsíc a musím říct, že i když to bylo poněkolikáté, mám pořád co objevovat. Tahle země se totiž mění každým dnem.

Text: Honza Musil

čtvrtek 4. listopadu 2010

Vavřinec 2010

Photo by Honza Drbohlav

čtvrtek 23. září 2010

RedBull Dolomitenmann 2010

V sobotu 11.září se v rakouském Lienzu konal 23. ročník extrémního závodů štafet RedBull Dolomitenmann. Náš team Agency transport se závodu zúčastnil poprvé, takže jsme museli řešit zdlouhavé přijetí do závodu, kam jsme nakonec byli přijati. Team se skládal z běžce(Tomáš Krutský),paraglaidisty(Michal Straka),kajakáře(já-Honza Musil) a bikera (Pepa Šurik).
Celý team jsme na závod odjeli už ve středu, abychom se mohli připravit na závod v místních podmínkách. Já jsem si ve čtvrtek zkusil párkrát skočit ze startovní rampy, kde se skákalo ze sedmi metrů do úplného voleje a nebylo to nic lehkého, pak jsem si projel celou trať a na jednotlivých úsecích vždy chvíli potrénoval. První dvě brankoviště byly jako výjezdy proti proudu, pak následoval slalom, který měl 15branek, následovaly opět dva dlouhé výjezdy, přejezd ve válci a už jsem byl na soutoku Drávy a Iselu, kde se ještě muselo vyjet kus proti proudu, vynést si jednu těžkou peřej, kde bylo brankoviště, a už jen výběh na cestu, kde se předávalo bikerovy. V pátek jsem si projel trať na ostro a už jen čekal do sobotního startu. V sobotu jsme jeli do centra dění už okolo 8.hodiny a museli jsme odevzdat lodě na kontrolu a přeměření. Startovní výstřel zazněl v 10:00 a běžci se vydali na trať. Vybíhali na jeden z okolních vrchlů, kde předávali štafetu pádáčkářovi, který přelétl údolí, přistál, a sletěl do údolí k řece Dravě kde mi předával štafetu. Já nejdříve musel přeplavat řeku a pak jet již popisovaný úsek. Už pod rampou jsem předjel jednoho závodníka a když jsem přijel na předávku bikerovy, tak jsem měl na kontě 7 předjetých kajakářů. Biker pokračoval do vysokých hor a pak jel sjezd dolů po sjezdovce.

Trať byla fyzicky a technicky dost náročná a myslím, že každý závodník si hrábnul na své dno a pro svůj team udělal maximum. Doufám, že se příštího ročníku také zúčastníme, protože tato akce byl fakt velký zážitek.